Říjen 2010

**Byt dvojčat**

31. října 2010 v 21:04 | Tess |  Blog&Me
http://richienek.blog.cz
Vidět jejich hamburský byt v nabídce realitky je poněkud zvláštní a je mi z toho úzko! Chci, aby se zase vrátili... ♥


A tadyto, na té fotce, má být údajně jejich domek v LA. Tak uvidíme, co je na tom pravdy. Každopádně je to luxus. Nevím, jestli se jim to bude chtít za půl roku, jak plánovali a říkali, opustit... Doufám že jo! Nebo si pro ně už osobně zajedu! :D :)


**Noc s Billem Kaulitzem a Wolfgangem Joopem**

31. října 2010 v 18:23 | Tess |  Rozhovory, články, časáky atd.

Paparazzi, křičící fanoušci a uprostřed toho, na první pohled, dvě naprosto rozdílné hvězdy: Tokio Hotel frontman a módní návrhář, kteří se oba počítají do nejúspěšnějších německých exportů. Nikdy předtím se nepotkali, ale okamžitě si padli do oka. Večer strávený spolu začíná v šatně Wolfganga Joopa pro jeho "Wunderkind" značku, kde Bill Kaulitz ochotně zkouší oblečení od Joopovi kolekce.
Kaulitz uznává, že by rád navrhoval vlastní oblečení, a je ohromen novými nápady Joopa. Potom míří na vrchol Eiffelovky. Bill Kaulitz již vystupoval před pařížským symbolem s Tokio Hotel pro půl milionu lidí, ale nikdy se nebyl podívat na vrcholek věže, až do dnešního večera. Potom následuje návštěva Palace Beauharnais. Tady najdete německou ambasádu, kde Wagner a Bismarck sídlili.
Joop a Kaulitz oznámili, že jsou opravdu dojati napoleonistickým císařským stylme. V Café de Flore mluví o vážných tématech, jako prokletí internetu a vzrůstajícímu nedostatku respektu pro umění a kulturu.
Bill říká, že velká část písní z posledního Tokio Hotel alba se dostalo na internet. Není divu, že potom zájem o nové desky/alba tak rychle klesá. Než ještě jdou, tak Joop rychle bere papír a tužku, aby nakreslil portrét zpěváka. I když Bill byl šťastný, že tenhle výlet do Paříže se vyskytnul bez obvyklého šílenství, tak to nepomohlo. Když odcházeli z Café de Flore, tak na ně čekalo několik paparazzi. Taky i fanoušci si všimli jejich návštěvy, na internetu se objevily fotky Kaulitze a Joopa během večerní procházky a taky naprosto zahltily twitter.
Na Pont des Arts se Joop a Kaulitz rychle shodli: být paparazzi musí být hrozná profese.
Nakonec noc končí u Fashion-Masked, kde to připomíná film od Kubricka: "Eyes Wide Shut", kde ti dva zapomenou na čas.
Další ráno se opět setkávají na "Wunderkind" módní přehlídce. Vymění si telefonní čísla s tím, že by se rádi opět viděli a podle Wolfganga Joopa jsou jako dvojčata, která se při narození oddělila.

"Noc s..." je velká show.
Ale je to taky o strachu z dospívání, trvalého objevování sebe samotného a vypadat pořád dobře. Bill Kaulitz a Wolfgang Joop jsou dva perfekcionisti, kteří jsou si vědomi toho, že jsou blázni do kontroly, a kteří musí opět takový večer poznat, jak se to musí zkoušet kontrolovat.

Natáčení nové epizody Arte-série "Nocí s..." vyvolalo v Paříži hodně povyku. I když Liza Minelli a Frizt Wepper vyvolali zástup na Times Square, tak co se stalo když se popstar Bill Kaulitz a módní návrhář Wolfgang Joop procházeli po městě lásky, tak to se nikdy v tomto pořadu nestalo.


source (c) Avantimedia

**Saturn plakáty**

31. října 2010 v 18:23 | Tess |  Fotečky
Freiburg (Německo)

Saturn obchody

**Tomův blog (30.10.2010)**

31. října 2010 v 18:22 | Tess |  Tom's blog
NYC dojmy

Sám v New Yorku (ne, ne Kevin), krátký film od Giuseppe Vetrano. Tohle město je umění.




**Ekvádorští fanoušci na vás čekají!**

31. října 2010 v 18:21 | Tess |  Rozhovory, články, časáky atd.

Sbírají plakáty, články, CD, videa a dělají velké transparenty na podporu své oblíbené hudební kapely. Je to Tokio Hotel Fanclub, který se skládá z více než 6000 členů. Každý měsíc pořádají různé aktivity a sdílejí muziku německé kapely. Není to tak dávno kdy bylo požádáno, aby Tokio Hotel přijeli do naší země. Taky se dali dohromady všechny Fancluby z Latinské Ameriky a udělali video, které poslali kapele.
Tento dokument má na Youtube mnoho shlédnutí. Ale co přitahuje pozornost není jenom Fanclub, ale následujíc příkladu Tokio Hotel, tak dělají i věci pro společnost. Například, když zemětřesení zasáhlo Chile, tak nasbírali potřebné věci a žádali na rozích ulic a žádali o donace, posílali potom vše Červenému Kříži. Nyní pracují na projektu, aby pomohli místnímu zvířecímu útulku. Proto tohle není pro každého člena pouze Fanclub, ale klub přítel.

Paula Munoz:
Paula je tak velká fanynka, stylizuje svůj vzhled podle zpěváka Billa Kaulitze, ve vlasech má blond prameny. "Miluji Tokio Hotel, mám časopisy, plakáty, všechna jejich CD. Moje oblíbená píseň je Don't Jump," říká šťastně.

Daniel Jimenz:
Tenhle kluk je super fanoušek. Miluje jejich texty, ale taky si užívá schůzky klubu. "Jsem v tom klubu rád, líbí se mi aktivity, které děláme, a rád tu poznávám dívky."

Tami Otalora:
Tamy je pořád všude, koordinuje aktivity, volá členům, do rádio stanic atd. Ona udržuje klub tím nejpevnějším v zemi. Říká, že její oblíbený člen je Bill, zpěvák.

Sha Cevallos:
Sha je jedna ze zakladatelek klubu a je zahrnuta naprosto ve všem. Říká, že nejvíce na Tokio Hotel se jí líbí jejich texty k písním. "Například Don't Jump mluví o tom, že i když je všechno špatné, tak to nemáte vzdávat."



**9.kapitola - Tak, jak to vidím já**

30. října 2010 v 17:41 | Tess |  Bittersweet symphony
BITTERSWEET SYMPHONY

9.KAPITOLA - TAK, JAK TO VIDÍM JÁ

http://richienek.blog.cz
Život je svině, ale já jsem větší!

"Přijde vám tohle normální?!" stála Tess nad Andym a Mättem, kteří vedle sebe seděli na gauči a z jednoho tekla červená víc, než z druhého. Předtím se rvali hlava nehlava, teď tu oba sedí vedle sebe a hází na Tess pohledy ublíženého štěněte.
"Nejradši bych vám každýmu ještě přidala, jak malý Jardové!"
"Hele bylo to kvůli tobě!" ohnal se Andy.
"Ale já jsem tě nenutila, říkala jsem, ať přestanete! Né, vy se musíte nejdřív vzájemně nejmíň zmrzačit, když ne přizabít že jo. Ach jo, to vaše EGO!" Tess odkráčela pro lékárničku.
"Mám jí rád!" řekl Andy po chvíli ticha.
"A ty si myslíš, že já ne?"
"Ne! Neznáš jí…"
"Aha," zapálil si cigaretu Mätt. "Dáš si?" zeptal se Andyho. "Si kuř, ď!" vzal si Andy cigaretu a zapálili si.
"Neznám jí, ale stejně jsem s ní byl a slíbil jí to, co jsem nemohl splnit, když odešla."
Andy popotáhl. "Tak to občas je," pronesl bez zájmu a vyfoukl kouř. Mätt zakroutil jen hlavou a taky popotáhl a nakonec vyfoukl kouř. Přišla Tess. Oběma vzala cigaretu z ruky a típla je. S lékárničkou třískla na stůl a otevřela ji. Nikdo nic neříkal. Vytáhla vatové polštářky a namočila je to kysličníku, ať je to pořádně pálí! Chytila Andyho za hlavu jako prvního, protože k ní byl blíž a přiložila mu to na rozseknuté obočí, jen sykl. Jemně a opatrně mu utírala ránu co nejpomaleji, aby se mu do ní dostávala štiplavá tekutina a nakonec mu to přelepila. Pak mu očistila rány na kloubech pravé ruky a obvázala mu jí obvazem a bylo to.
"Díky," řekl a vstal, šel si zase zakouřit.
Tess se přemístila k Mättovi. Smutně koukal do země, sotva se na ní podíval. Šla vyhodil vatový polštářek, který byl od krve po Andym a vytáhla čistý, se kterým se stejně jako předtím, namočeným do kysličníku, blížila k Mättovo obličeji. "Můžu?" šeptla.
"Ty vždycky!" pousmál a oči se mu mírně rozzářily. Zvedl k ní hlavu a držel jako vrnící kočka při drbání, přestože drbání je asi mnohem příjemnější záležitost, než kysličník do rány. Chytla ho za tvář a druhou rukou mu jemně otřela ránu. Nejprve na obočí, potom na rtu. Oboje pak zalepila a obvázala mu ruku. Stejně jako Andy, měl do krve rozmlácené klouby.
"Je to!"
"Fajn, díky… Měl bych jít!" pronesl a zvedl se. Stáli proti sobě zase tak blízko, jako tenkrát, že Tessino srdce rozproudilo svým rychlím pumpováním krev do žil tak, jakoby se znovu narodila. Její dech se zrychlil a zorničky rozšířily.
"Jo, měl!" vydechla. Chtěla, aby odešel a už se nikdy nevrátil. Jenomže tohle chtěl rozum, oproti srdci, které chtělo, aby zůstal a už nikdy neodešel, byť by to bylo třeba jen na 5 minut. Jenomže Co Andy? Andyho má ráda. Andy je její přítel. Ten, co tu byl, když jí bylo nejhůř. Ten, co jí stíral slzy jako hrachy ze tváří a otíral jí umokřené, celé zarudlé oči od pláče. Ten, co jí vždycky obejmul, když to potřebovala a ten, který dovolil, aby se schovala do jeho náruče, když si myslela, že je v nebezpečí. A teď je všechno zase jinak. Zase se tady objevil on, Mätt a komplikuje jí život. Ne, nekomplikuje, to ona si ho komplikuje sama, když mu nedokáže odolat a říct sbohem.

Víte, jsou dva typy lidí. Ty, co je milujeme a nikdy na ně nechceme zapomenout a pak ty, které máme rádi, ale smazali bychom je ze života, jak nejdřív to jde.
Zařadil pak vaše okolí do těchto dvou skupin není jednoduchá záležitost, protože ty lidi nejprve musíte poznat, abyste se rozhodli, jestli za to stojí a jestli si zaslouží místo, i kdyby jen to nejmenší, ve vašem srdci. Když se nad tím zamyslíte, většina lidí z vašeho okolí jsou jen nepotřebné loutky, který hrají to křoví kolem vás, a bez kterých byste se hravě obešli. Ano, možná to chvíli bude bolet, ale stejně zjistíte, že je to tak lepší. Že je lepší prostě jít a za vším jednoduše udělat tlustou čáru a zapomenout. Vzpomínky na hezké chvilky s nimi zůstanou, ale už jen tam hluboko uvnitř a ten rozdrcený předek vyléčí ta skupinka lidí, kteří tam zůstanou na vždycky, protože to jsou opravdový přátelé. A takových je třeba si vážit, protože jich není moc. Schovávají se většinou do čísla 3. Víc jich vážně není. Když jsou dva, všechno je v pohodě. Když jsou čtyři, všechno je v pohodě. Každý má toho kamaráda do páru, se kterým se bude bavit, když zbylý dva diskutují o něčem, co vám nic neříká. Když jsou tři, je to peklo. Vždycky je ten jeden, kolem kterého se to točí a ty zbylý dva se proti sobě bijou o jeho pozornost. Vždycky jsem si myslela, že to tak není, ale vlastně je. Často jsem i bývala ten zlatý střed a věřte mi, je to těžké být mezi dvěma lidmi, kteří se s vámi chtějí bavit a přitom se navzájem snáší jenom kvůli vám. Jenomže role se někdy vymění a vy se pak stanete jedním z těch dvou, kteří stojí o toho, co je mezi nimi, a ať chcete nebo ne, vždycky jako já, jako vy, ten boj prohrajete a to dřív nebo později. Útěcha pro vás může být jen ta, že ten zlatý střed stejně jednou pozná, co je ten, který byl proti vám přece o tolik ve všem lepší, zač a přestane ho to bavit stejně, jako vás třeba jednou omrzí počítačová hra. A zase se k vám vrátí. Vrátí se, možná se násilně vetře a vám to udělá radost, protože víte, že jste měli pravdu. Radost ne z důvodu, že z něj budete odvařený, že si na vás po roce vzpomněl. Pěkně ho kopnete do zadku a nebo budete hrát do jeho karet a ve chvíli, kdy to bude nejmíň čekat, mu ukážete ty své. A tak to chodí, celý život. Pořád dokola. Vždycky to tak bylo, je a bude!
V podstatě vám ten člověk nechyběl, přesto se vás dotkne, když o vás pak začne šířit pomluvy, ale proč by vás to mělo trápit. Lidi, které máte rádi stejně ví, jak to doopravdy bylo a ostatní ať si věří, ať si myslí, co chtěj, když do toho nikdy neviděli. A i když to pro vás vypadá bledě, ten vítěz stejně budete vy, protože vy jste se na takovou nízkou úroveň nesnížili. To ten, co vás pomlouval je obyčejný chudák, co nemá na práci nic jiného, než škodit ostatním, znepříjemňovat jim život jako otravný hmyz, který by každý z nás nejradši stejně umáčknul vzteky v dlani, a navíc vám jejich závist a reakce na určité věci vážně musí dělat radost. Když se jako hysterky projeví oni, ne vy! A kdo je alespoň trochu škodolibý jako já, tak to ví.

"Sarah?" vejde Semi do bytu. "Sarah! Ozvi se!" A znovu nic. Zrychlil tempo chůze a vrazil do ložnice. Sarah, sedící na zemi opřená o postel, je úplně mimo. Zase si to vzala. Semi k ní hned přiskočil. "Sarah ty pitomečku! Cos to zase udělala…" vzal jí stříkačku z ruky a hodil někam za sebe. Vzal jí pomalu do náruče. "Je mi zle," zakňučela. "Asi budu zvracet!"
Jen tak tak Semi stihl dojít do koupelny, když to Sarah hodila. Stál u ní a držel jí vlasy. Nepřišlo mu to nechutné nebo tak podobně. Jí bylo zle a on s ní soucítil. Nikdy dříve po drogách nezvracela, je to neobvyklé, ale každý to asi snáší jinak. Někomu je fajn, dobře a někomu zase mizerně, že prostě vyskočí z okna na halucinace. Ale to už je zase většinou otázka halucinogenních drog.
Jakmile se Sarah udělalo lépe, Semi jí odnesl do postele a donesl jí vodu. Okamžitě volal Mättovi.
Právě se mezi ním a Tess možná uchylovalo k polibku, ale naléhavě zvonící telefon byl důležitější, hlavně když je na displeji "Semi". Mätt to hned zvednul a omluvně se podíval na Tess. Tak se otočila, sbalila lékárničku a odešla do kuchyně.
"Semi, co se děje?"
"Mätte, našel jsem Sarah, je totálně mimo!"
"Fajn, já tam hned dojdu."
"A kde jsi?"
"Šel jsem se projít, už jdu."
"Ok, ale pospěš!" Semi položil telefon. Mätt šel za Tess. "Budu muset jít, volal mi Semi, že je něco se Sarah."
"Tak jo," řekla Tess a dělala, že má práci s uklízením lékárničky do šuplíku.
"Tess, poslouchej mě." "Hm?" otočila se k němu. "Chci tě ještě vidět. A ne jenom jednou!"
"Aha." Přestože navenek dělala celkem lhostejnou, uvnitř byla tak rozrušená, že to nejde popsat. Jasně, že ho taky chtěla vidět. Znovu a znovu a znovu. Ale taky je tu pořád Andy…

---
Autor: Tess

**Tokio Hotel facebook (30.10.2010)**

30. října 2010 v 14:40 | Tess |  Novinky
EMA hlasovací víkend!!! Zbývá jen několik dní, abyste na tomto ročníku MTV Europe Music Award
dostali Billa, Toma, Gustava & Georga na vrchol v kategorii "Nejlepší World Stage koncert"!!! HLASUJTE: http://ema.mtv.co.uk/vote! Kolem EMAs je také úžásná soutěž - všechny informace dostanete tady: http://www.tokiohotelstreetteam.co.uk/

http://img821.imageshack.us/img821/2851/nepojmenovan1q.jpg

**Tokio Hotel facebook (29.10.2010)**

30. října 2010 v 14:39 | Tess |  Novinky
DAA je blízko k srdcím kluků z TH: po kampani Fashion Against AIDS v květnu '09, Bill a Tom přispěli 3 fotkami na první knihu od DAA jménem "The First Decade". (k dispozici začátkem listopadu).
Bill a Tom také jednu ze tří fotek podepsali a ta dnes večer (29. října od 18.00 hod) půjde do aukce v Campo & Campo v Berchem, Belgie. Pokud tam nemůžete být, můžete dát nabídku i telefonicky.

http://img547.imageshack.us/img547/1655/nepojmenovan1.jpg

**Making love (kresba)**

30. října 2010 v 14:38 | Tess |  Twincest
Zdroj: Twincest.blog.cz
by ChocoPols

**ANT1 TV TRAILERS**

30. října 2010 v 14:37 | Tess |  Videa atd. ...
Darkside of the Sun hraje v řecké show jako muzika v pozadí už poslední dva týdny.




**HD koncerty v kinech (nepotvrzeno!)**

30. října 2010 v 14:35 | Tess |  Novinky

Movieland v Chile tvrdí, že budou mít Tokio Hotel koncerty v HD v jejich kinech...

***

HD koncerty v kinech
Trend, který doráží do Movieland. Brzy budou Depeche Mode a Tokio Hotel na velké obrazovce.
Movieland kino řetězec vidí novou alternativu pro rodinou zábavu, a rozhodli se proto pro projekci ohromujících koncertů na velké plátno v HD.
"Bylo pro nás velkým potěšením zjistit, že lidé kteří si nemohou dovolit lístek za $100,000 můžou vidět svoje oblíbené kapely přes magii kina," řekl Ricardo Osorie, marketingový manažer Movielandu.
A brzy budeme ukazovat poslední turné s Depeche Mode. "Je to stejný jako ten velký úspěch v Turf Club," řekl Osorio.
Kino řetězec bude taky promítat Tokio Hotel, takže se můžete v příštích dnech těšit na billboard.

Found at: Tokio Hotel America. Source: FM Box.

**BRAVO WebTV (29.10.2010)**

30. října 2010 v 14:35 | Tess |  Videa atd. ...
Můžete vyhrát další Reebok podepsané boty.



**Post Coitum**

30. října 2010 v 14:06 | Tess |  Doporučené filmy
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/post_coitum.jpg

Hrají: Mahulena Bočanová, Eva Elsnerová, Beata Greneche, Richard Krajčo, Jiří Langmajer
Režie: Juraj Jakubisko
Rok: 2004
Žánr: Komedie
Země: Česká republika
Popis filmu:

Po orgasmu je člověk ve zvláštním rozpoložení. Směje se tomu, pro co by před chvílí vraždil, říká věci, o kterých by normálně nemluvil… Devět hlavních postav tuto situaci v našem filmu zažije mnohokrát, podle matematického výpočtu - čtyři muži x pět žen. Přesně dvacetkrát. Vzniká sled miniepizod, které se slévají do jednoho příběhu o lásce, intrikách a sexu. Film Post Coitum je především o vztazích, ze kterých se láska nevytratila, protože tam nikdy nebyla.
Celý propletenec vzniká díky intrice ambiciózní asistentky ředitele Sabriny (Eva Elsnerová), která cítí, že její biologické hodiny již bijí na poplach. Rozhodne se ulovit svého šéfa Zikmunda (Jiří Langmajer). Strhne tak lavinu událostí, která postupně smetává všechny aktéry příběhu. Počínaje bezelstnou Zikmundovou partnerkou Violou (Beata Greneche) a poživačným stárnoucím hipíkem, fotografem Bakchusem (Franco Nero), přes naivního Jarouška (Mira Nosek) a jeho manželku, barmanku Messalinu (Mahulena Bočanová), až po zmatenou pannu Kristýnu (Lucie Vondráčková), otrlou studentku medicíny, přivydělávající si prostitucí - Kleopatrou (Sandra Pogodová) a pak překvapivě i zdánlivě neprůstřelného bohéma, rockera Adama (Richard Krajčo).
Devět rozdílných charakterů se svými potřebami a touhami rozpoutává na filmovém plátně hru, která se zpočátku jeví jako komická fraška, ale postupně z ní začíná mrazit v zádech. Divák je miluje i nenávidí zároveň, protože každý má šanci najít ve filmu moment, ve kterém pozná sám sebe.
Chcete mít lásku za každou cenu? Tak plaťte! Účet však bývá dosti překvapivý…
Režisér Juraj Jakubisko se po dlouhé odmlce po filmu "Nejasná zpráva o konci světa" pustil do moderního kontroverzního příběhu, který zcela jistě zaujme diváky svou originalitou. Posledním filmem producentské společnosti Jakubisko Film je umělecky kvalitní a divácky velmi úspěšná "Kytice".

Trailer:

Bohužel jsem nenašla.

Poznámka: Typický český humor, ironie a cynismus! Jen tak dál... :)

**Probdělým nocím zdar**

29. října 2010 v 21:06 | Tess |  Blog&Me
http://richienek.blog.cz
Tak teda abyste věděli, už mě všechno přestává bavit. Už mě přestává bavit odolávat depresím, né, já už je nechám, ať si mě sežerou!
Nejdřív ti teda Semi pomůžu vykrást ten obchod, oddělám brutálně tu prodavačku, zatímco ty pobereš ty prachy a pak budeme zdrhat a když to bude nápadný, vycpu si těma bracha břicho, skočíme do křoví a budeme dělat, že jsme souložili... Né, budu hrát těhotnou a ty doktora! xDD Ach bože ty kluku, dneska jsi mě rozesmál... :)
Takže doufám, že když teď Shárí chlastáš jak duha, že z toho nebude ta otrava, i když první pomoc bych ti dávala s láskou. Ale i tak to nedělej! Už nemám sílu...
Jdu si tak hezky pěkně depkařit. Cigareta a něco k pití by bodlo, ale holt žiletko, má lásko, vystačíme si spolu samy. Né, tebe jsem už odepsala, jsi moc vostrá ty děvko... :D
No. Myslím, že je zbytečné sem dávat nějakou písničku nebo stupidní text. Stejně to nevyjádří to, co se ve mě odehrává.
Podělaná historie, kdyby jí nikdo vůbec nevymyslel, všechno by bylo jednodušší, stejně jako kdyby nikdo nevymyslel celý internet. Je to všechno akorát pro zlost, ale stejně to závisle, věrně a oddaně miluju!
Miluju naší rodinu, i přes tohle špatný období. Takže si dovolím napsat, že vás mám, Semi, Shárí a Mätte moc ráda! ♥
A teď už se pro dnešek asi loučím a možná se ještě někdy ukážu. Teď bych řekla, že nikdy, ale zítra tu budu zase jako kulový blesk...
Takže nashledanou a probdělým nocím zdar!...
Tess váš věrný hlídací pes! xDD ... Drž hubu! o.O

**8.kapitola - Ten, co všechno vyřeší**

29. října 2010 v 20:53 | Tess |  Bittersweet symphony
BITTERSWEET SYMPHONY

8.KAPITOLA - TEN, CO VŠECHNO VYŘEŠÍ

http://richienek.blog.cz
Radši krutou pravdu vědět, než s něžnou lží v duši přemýšlet.

Zatímco si každý žije ten svůj ubohý stereotypní život, někteří lidí nemají nouzi o to, co by za ten stupidní stereotyp vyměnili.
Sarah by možná vyměnila svůj heroin za lásku, romantiku a rodinu. Semi by možná vyměnil všechno jenom za to, aby mohl být s Mättem. Mätt by možná všechno zahodil kvůli Semimu, jenomže stále je tu člověk, který chybí. Není tu Tess. Už měsíce…
Čím déle je pryč, tím bolest po ztrátě odeznívá a vzpomínka zůstává už jen letmo ve vaší mysli.

Moje milá finská vodko, neopouštěj mě. Neopouštěj mě tímhle způsobem!
Tess sedí na židli u stolu a pije rovnou z flašky. Je to už dlouho, co nevylezla z tohohle bytu. V podstatě nevylezla za celou dobu vůbec, kromě případu nutnosti, kdy byla lednice úplně prázdná. Jenomže pak přišel ON. Ten co měl černé vlasy, modré oči a propíchnutý ret, a připomínal jí toho kluka, na kterého nemohla zapomenout. Připomínal jí Mätta. Nebyla s ním kvůli tomu. Byl na ní milý a to, čím jí naplňoval bylo pro ni tak vzácné, že ho nemohla nechat jít, i kdyby sama chtěla. Každý máme závislosti, tou její byl na maličkou chvíli Mätt, jenomže on jí lhal, zradil jí a ranil. Je to další obyčejný zmetek, co si s ní chtěl jenom užít a tak jí našeptával do ucha tolik sladkých nesmyslů, že při vzpomínce znovu zahřejí.

Klaply dveře, někdo vešel dovnitř. "Ahoj," ozval se známý klidný hlas Andyho. Ano, tak se jmenovala její rocková hvězda. Šel k oknu, které otevřel a roztáhl žaluzie. "Nechceš se jít projít? Víš možná by ti to prospělo víc, než tu sedět ve tmě a tupě zírat do zdi a tulit se k tý prázdný flašce." Sedl si vedle ní, gauč se mírně zhoupl pod jeho vahou.
"Hmm," koukla se na něj Tess.
"Ne, hmmm," vzal jí flašku, "půjdeme, jo?" vstal a odnesl jí do kuchyně. Tess se neochotně zvedla a šla za ním. Byl vyšší. Všichni byli vyšší, i Mätt. Ach jo, zase a znovu je tady, v její hlavě. Proč na něj prostě nemůže zapomenou stejně jednoduše jako určitě zapomenul on na ní?!
Andy jí pohladil po tváří a zastrčil jí vlasy za ucho. Pak jí k sobě přitáhl a políbil jí na čelo. Zajel jí rukou do vlasů a opřel si hlavu o její. Objala ho kolem pasu a jen tak mlčky stáli.
"Tak půjdeme?" zeptal se Andy po chvíli. Tess jen přikývla, vzal ji za tváře a jemně políbil rty, které neměli žádnou barvu. Už nejsou rudé, jako bývaly… Polibek mu něžně oplatila a zavřela oči.
Mätte, líbej mě. Přejela mu něžně po zádech a vyhrnovala mu tričko.
Na co zase myslíš!
Zase na něj!
Sklopila hlavu a dívala se do země. "Co se děje?" zeptal se nic netušíc Andy.
"Ne, nic!" zakroutila hlavou Tess.
"Tak jdeme?"
"Jo." A tak se vydali ven. Tess si připadala jako Alenka v říši divů, ale stejně se na tom světě nic nezměnilo. Lidé jsou stejní. Hází odpadky na zem, jezdí jako prasata, troubí, nadávají. Všichni jsou ve stejném a neustálém shonu a někam spěchají.

Možná by vás vlastně zajímalo, kdo je Andy. Andy je ten, co si jen tak přijde. Ten, co všechno vyřeší. Kluk, kterého nic netrápí, ničím si neláme hlavu a řídí se jenom tím, co ho napadne. Nemá žádné motto. Lidé citují motta ostatních, kteří je vymysleli už dávno předtím, protože si myslí, že by sami lépe nevyjádřili svůj názor a pohled na svět. To není Andyho případ. Přesně ví, co chce, a jak toho dosáhnout. Tess zná už déle, jenomže ona má schopnost vám zmizet ze života během vteřiny, ale on jí znovu našel. Našel jí totálně zdrcenou a rozhodl se jí z toho dostat. Nehodlal ji nechat, aby se užírala ve vlastních myšlenkách. Aby jí hryzalo vlastní svědomí. Aby si oddělala játra nebo prokouřila plíce až do samého sucha.
Vlastně… Člověk, jako Andy, je buď bůh nebo ďábel. Co z toho je on z nás nikdo nedokáže říct, protože to neví. Navenek vypadá celkem nevinně, tenhle fakt však vyvrací pestrá minulost. Minulost, o které nikdy nemluví a nebude, i kdyby jste ho násilím nutili. Tou minulostí je Tess. Díky němu je to, co je. Dřív byla obyčejná holka, co si chtěla prožít romantiku s klukem, kterého bude mít ráda. Chtěla prožít první milování tak, jak si vysnila, ne tak jak jí před to osud postavil. Ne nepostavil, to jen prostě předhodil. Pak přišel Andy, ten černovlasý kluk, co žije svojí hudbou a tím to všechno začalo. Černé věci, psycho názory, psycho chování a tohle všechno dohromady. Dostala se do společnosti lidí, před kterou jí nezvládl, přestože tak usilovně chtěl, ochránit. Našli si jí. Našel jí ten, co měl na každé ruce tak tučné prsteny, že kdyby spadl do vody, nemá šanci se vynořit, protože by ho stáhly ke dnu. On vlastně sám celkově ten prsten připomíná. Je krutý, mohutný a všechny táhne ke dnu sebou. Tak přece tam neklesne sám. Stáhne dalších, kdyby jenom pár, nevinných lidí. Stejně tak jako byla Tess jednou z nich, nic netušících, jen tak dýchající si kyslík.

To, v co Tess doufala, že se nestane, jakoby někdo chtěl, aby se stalo. Držíc Andyho za ruku a mírně se schovávajíc za jeho postavu, kouká do očí přímo tomu, koho už nikdy nechtěla vidět a on neměl vidět ji. Ano, tušíte správně. Je to přesně ten Mätt, o kterém je řeč, a co na něj Tess nemůže přestat myslet, ať se snaží sebevíc. Její hrdina, co jí zklamal. I když je to její chyba, že dávala tolik nadějí do kluka, kterého znala chvíli a hned si ho pustila nebezpečně k tělu víc, než měla…
Chtěla se před ním schovat, chtěla být neviditelná, ale to dokáží jen postavy v pohádkách. Koukali si přímo do očí a ona se snažila zrychlit krok, ale Mättova ruka byla rychlejší. Chytil jí těsně nad loktem a nespouštěl z ní oči. Šel sám. Ve chvíli, kdy se Tess zarazila a zastavila, se zastavil i Andy a prohlížel si Mätta, pak mlasknul a zašklebil se.
"Tess, co se děje? Proč...?" řekl tiše Mätt. Tess přivřela oči. "Proč?"
"Ty máš ještě odvahu se ptát?" zasáhl Andy.
"Já mluvím s ní, takže kdybys dovolil…"
"Nedovolil. Co je moje, není tvoje," snažil se jí Andy odtáhnout, jenomže Tess nehnula ani brvou.
"Tess, prosím," zaškemral Mätt, což u něj nebylo zvykem. Tess se podívala na Andyho a kývla na něj. Pochopil to. Přidržel si jí za tvář, sklonil se k ní a políbil jí. Pak odešel dál, kde si zapálil cigaretu a kopal do kamínku na zemi. Na první pohled vypadal klidně, uvnitř byl však připraven na každý Mättův prudší pohyb.
Tess upřela pohled na Mätta. Ten se vzmohl jen na obyčejné "Proč?"
"To bych se měla ptát já."
"Tak se ptej. Mohla jsi mi říct, že někoho máš a tomuhle všemu bysme se mohli vyhnout."
"Někoho mám? Nikoho jsem neměla! Já nebyla ta, co se líbila se Sarah v kuchyni, že jo!" zvýšila hlas. Tohle jí vytáčelo. Mätt se zasmál a v tu ránu mu přiletěla facka. Chytil Tess ruku. "Hele tohle si nezasloužím. Nech mě to vysvětlit!"
"Není co!"
"Ale je!" Taky už zvýšil hlas.
"Sarah… ona je zase v tom, v čem byla. A udělá cokoliv pro to, aby to dostala. A tak to zkoušela různě." Těšilo ho, že žárlila, bylo to z její strany sice hloupé, ale byl to něčeho náznak.
"Jasně, sveď to na ní, vždyť jo. Jako vždycky jsi ve všem absolutně nevinně, jenom jsi šel kolem a přimotal se nechtěně, že jo!"
"Hele přestaň, říkám ti pravdu!"
"Tak si jí nech. Já ti o ní už nestojím. Nestojíš mi za tolik slz, kolik jich moje tělo dokázalo vyprodukovat a to JENOM kvůli tobě!" zdůraznila slovo "jenom" a vytrhla se mu, ale znovu jí chytil a přitiskl k sobě. "Vrať se, Tess!" přitiskl svoje rty na její.
Andyho reakce byla okamžitá. Během vteřiny byl u nich a Mätta srazil k zemi. Což si Mätt, jakožto velký boss, nenechal líbit a ránu Andymu vrátil a tak se spustila celkem velká bitka a kolemjdoucí jen tiše přihlíželi, aniž by se o něco snažili.
"Nechte toho!" křikla Tess a snažila se je dostat od sebe. Mätt jí ale jemně odstrčil, aby ještě neschytla tu, která nebyla adresována jí…

---
Autor: Tess

**Tokio Hotel Peru: Street Team MASIVO**

29. října 2010 v 14:30 | Tess |  Videa atd. ...
Street Team Day: 23.října 2010